ač na první pohled působí tato mycí žíňka či sáček na mýdlo obyčejně, vyrábí se z rostliny, jejíž název v jávštině رامي Rami vede přímo do Malajsie a dále na dálný východ, do jejího přirozeného prostředí.
rostlina svým vzhledem připomíná naši známou kopřivu a světe div se, patří do skupiny kopřiv Urticaceae, která však při doteku nemá vlastnosti, které každý zná. Tento přírodní materiál zvaný Ramie, Rami apod. ukrývá tisíciletou praxi v užívání, ale našim končinám se průmyslově vyjevila až na sklonku 20 století, přitom některé záznamy odhadují její užití k výrobě oděvů před více než sedmi tisíci lety.
užité rostlinné vlákno k výrobě žíňky poukazuje na ekologickou a udržitelnou tkaninu a alternativu k jiným nepřírodním vláknům, jež lze pěstovat bez jakékoliv podpory chemie k růstu, neboť rostlina disponuje odolností proti škůdcům, hnilobám, nemocem, plísním i bakteriím.
v přirozených podmínkách tak může dorůst, až do výšky tří metrů s výnosem sklizně čtyřikrát ročně. Vlákno se extrahuje ze stonků rostlin poměrně dlouhým a těžkým pracovním postupem, proto je výskyt na poli výrobků neúměrný k výrobě z jiných materiálů.
pro její vzdušnost je nazývána veganskou alternativou k hedvábí. Barva se může lišit od použitého druhu Ramie a to druhem Boehmeria utilis pěstovaný v Malajsii, jež má zelený nádech nebo Boehmeria nivea s bílým odstínem.
vyrobenou látku z Ramie lze charakterizovat jako odolnou, zvláště při namočení a to až osmkrát pevnější než bavlna, protože se nezmenšuje, může se prát i na vysoké teploty bez ztráty kvality, nemění barvu na světle, schne velmi dobře a rychle, umí držet svůj tvar, je prodyšná a jako látka při oděvu omezuje pocení.
proto se můžete s Ramií setkat při různorodé výrobě od osobních potřeb, až po průmyslové využití, kde se kombinuje s jiným druhem vlákna.
a co říci závěrem?
žíňku na mýdlo z Ramie mohou užívat i jedinci s Hypoalergijí – citlivou pokožkou, proto je vhodná i k šetrné péči o miminko.